Autorizace je proces, během kterého se ověřuje, zda má již autentizovaný uživatel nebo systém oprávnění provádět určité akce nebo přistupovat k určitým datům v systému. Tento proces je zásadní v kontextu bezpečnosti informací, protože zajišťuje, že uživatelé mají přístup pouze k těm zdrojům, které mají oprávnění používat, a že jejich akce jsou v souladu s nastavenými politikami a oprávněními.
Pojmy autentizace a autorizace jsou často zaměňovány, ale odkazují na různé aspekty bezpečnostních procesů:
Klíčový rozdíl mezi autentizací a autorizací spočívá v tom, že autentizace slouží k potvrzení identity, zatímco autorizace ověřuje oprávnění. Jednoduše řečeno, autentizace se ptá: „Jste opravdu tím, kým tvrdíte, že jste?“, zatímco autorizace se ptá: „Máte oprávnění toto dělat?“.
Autorizace hraje klíčovou roli v zabezpečení systémů tím, že zabraňuje neoprávněnému přístupu a zajišťuje, že uživatelé mohou provádět pouze akce, které jsou pro ně povoleny. Efektivní správa autorizace zahrnuje použití politik na základě rolí (role-based access control – RBAC), atributů (attribute-based access control – ABAC) nebo jiných modelů, které definičně stanoví, jaká oprávnění jsou přidělena různým typům uživatelů.
V bezpečnostním prostředí jsou autentizace a autorizace nezbytné pro ochranu citlivých informací a systémů, a je důležité je správně implementovat a spravovat, aby bylo zajištěno, že přístup je pečlivě kontrolován a regulován.